Zajímavosti a rady

Údržba:

Bez pravidelné údržby i ten nejlepší klavír bude pouze podprůměrným nástrojem!

Ladění:

Piano je navrženo tak, aby znělo nejlépe, když je naladěno do koncertního ladění (440Hz). Když piano není pravidelně laděno, ovlivní to nejen tón piana, ale rovněž to ohrožuje i cvičení pianisty.

Rozladěným nástrojem si kazíte sluch - uši se přizpůsobí špatnému tónu

Jak často piano potřebuje naladit?

Každé piano je nutné ladit minimálně jedenkrát ročně. Vlivem klimatických změn se piano rozladí, ikdyž se na něj málo hraje.

Seřízení:

Neseřízené piano nejenže hraje špatně, ale může se také zkracovat jeho životnost. Dochází ke zbytečnému a nerovnoměrnému opotřebování. Dílky začnou být hlučné a kladívka se vytloukají.

Neseřízenou mechanikou si kazíte techniku hry - hráč si zvykne a přizpůsobí techniku hry mechanice

Jak často piano potřebuje seřízení?

- domácí piano potřebuje seřízení každých pět let
- piano často používané by mělo být seřízeno každý rok

Na rozdíl od houslí piano lety jen chátrá a strácí na hodnotě!

Životnost piana je nejvíc ovlivněna tím, jak o něj majitel pečuje.

Četnost užívání a kvalita údržby, které se pianu dostává, spolu s klimatickými podmínkami přispívá nejen k tomu, jak dlouho piano vydrží, ale i jak dobře bude hrát.

S napětím strun přes 20 tun a tisícem pohyblivých částí, z nichž je řada neustále odírána a vzdoruje neustálým nárazům, mechanika začne být méně citlivá a tón s ubíhajícími roky ztrácí na dynamické škále.

Když je piano vystaveno extrémním změnám vlhkosti, vznikají problémy v mechanice, klaviatuře a ozvučné skříni.

Když dřevené části nabobtnávají, vyvíjejí tlak na šrouby, které je drží a když vysychají, smršťují se a šrouby se uvolňují. Části mechaniky tak začnou být hlučné, čímž dochází k nerovnoměrnému opotřebování, které další seřízení nemůže vyrovnat.

Chcete-li se vyhnout problémům, měli byste udržovat vlhkost na 42 procentech. Nikdy by neměla klesnout pod 35 procent, nebo stoupnout nad 65 procent.

Voda a kytky na piano nepatří!

Nikdy nestavte do blízkosti piana nádoby s vodou, protože rozlitá voda zanechá na laku skvrny a může způsobit i odchlípnutí dýhy.

Nenechávejte piano na místě, kde by bylo vystaveno přímému slunečnímu světlu. Povrch stárne a barva vybledne.

Voda a kytky na piano nepatří!

Nikdy nestavte do blízkosti piana nádoby s vodou, protože rozlitá voda, čaj či káva, zanechá na laku skvrny a může způsobit i odchlípnutí dýhy.

Zvuk vytvořený opravdovými vibrujícími strunami a dřevěnou ozvučnou deskou dosahuje charakteru tónů, který je u každého nástroje individuální.

Elektrická piana nabízejí dobrý kompromis mezi zvukem a přenosností. Níkdy však nenahradí úhoz a zvuk akustického piana, ani jeho mechanickou přesnost a citlivost.

"Mechanika elektrického piana je nedokonalá náhražka, která omezuje možnosti hráče."

Jak značka, tak i název firmy byl odvozen z původního, historicky doloženého názvu českého území  "Bohemia".  Historie výroby pian a klavírů na tomto území se začala psát před více než 100 lety. Piana vyrábí již několikátá generace klavírníků a zkušenosti je stále komu předávat.  Tradiční ruční práce těch nejlepších mistrů-klavírníků a použití prvotřídních materiálů zaručují špičkovou kvalitu nástrojů Bohemia Piano. 

Pod touto značkou se vyrábí naprostá většina našich pian a zcela výhradně pod touto značkou se vyrábí koncertní klavíry, které je možné spatřit a slyšet na prestižních místech jak v tuzemsku, tak v zahraničí, z nichž pár vybíráme:

Smetanova síň Obecního domu v Praze

Sál Marinů Akademie Múzických umění v Praze

Janáčkova Akademi Múzických umění v Brně

Palackého universita, Olomouc

Konzervatoře v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích

Městské divadlo, Karlovy Vary

Symfonický orchestr, Karlovy Vary

Kulturní centrum Molino de Segura, Španělsko

Baratt Due Musical Institute, Oslo, Norsko

Bredtredt Kirke, Oslo, Norsko

koncertní sál , Bremanger, Norsko

Národné hudobné centrum, Bratislava

ZUŠ Praha, Kroměříž

Církervní konzervatoř, Kroměříž  

Jihočeská Universita, České Budějovice

Janáčkova konzervatož, Ostrava

atd., atd.

Bohemia Piano

Piana z dílny "Bohemia Piano" jsou typická příjemnou intonací do klasického měkkého tónu, vyrovnanou silou zvuku, přesnou hrou a moderním designem. Sortiment tvoří celá škála modelů od nejnižšího modelu piana - 111cm po nástroj 132cm vysoký pro profesionální hráče u pianin a u klavírů od 150 cm po 272cm délky.

Jedná se o tradiční značku, kterou původně používala stará vídeňská firma pro své nástroje již na konci 19. století. Od roku 1924 se pod touto značkou vyrábí nástroje i v jihlavském závodě. Firma Bohemia Piano zahrnula toto označení do svého sortimentu, aby navázala na výrobní program, který v Jihlavě prokazatelně od roku 1924 běžel a oživila tak nádherné jméno, které se rozhodnutím o centralizaci po znárodnění v r. 1948 přestalo používat.

Jako všechny nástroje pocházející z našich dílen jsou i piana Hofmann & Czerny typická sluchu příjemným kulatým tónem, přesnou mechanikou s rychlou repeticí a dokonalou klávesnicí. Sortiment obsahuje pestrou škálu modelů klasického i moderního designu v široké barevné paletě. Je na Vás a Vašich možnostech, zvolíte-li si pianinko nejnižší výšky 111cm, nebo klasiku 123cm, popř. profesionální nástroj s výškou 132cm. U křídel pak od délky 150cm až po nástroj pro koncertní sály 272cm.

Původní firma Schlögl patřila k nejstarším výrobcům pian v Čechách, byla založena v roce 1864 v Praze. Její zakladatel sbíral zkušenosti např. u Johanna Heitzmanna ve Vídni. Výroba byla zastavena roku 1950. Firma Bohemia Piano pak v roce 1993 navázala na přerušenou tradici a začala značku "Schlögl" používat na své nástroje.
Krásný kulatý tón, přesná mechanika a rychlá repetice, příjemná klávesnice, moderní design v pestré barevné paletě - to jsou atributy, které najdete u všech nástrojů opouštějící naše dílny. Sortiment začíná u benjamínka celé řady - pianina 109cm vysokého, přes klasické piano 123cm až po profesionála s výškou 132cm. U křídel je možno vybírat mezi 4 délkami od 156cm po 272cm.

Petrof, Weinbach, Scholze, Rösler a Fibich - jména používané výrobcem

Firma výrobců pian, založena roku 1864 Antonínem Petrofem, byla ve vlastnictví rodiny po tři generace, vždy držela krok s technickými inovacemi a získala řadu ocenění na různých výstavách. Dodnes, přes 20. století plné politických změn, si udržela svou pozici jako nejlepší výrobce v České republice.

Historie
Antonín Petrof, vyučený tesař, se roku 1857 jako devatenáctiletý odstěhoval do Vídně, aby se učil u svého strýce, výrobce pian Jahanna Heitzmanna.
Pracoval u mnoha rakouských výrobců a roku 1864 se vrátil do rodného Hradce Králové, kde si založil vlastní továrnu, zpočátku vyrábějící jen malé množství pian s vídeňskou mechanikou.
Jako vášnivý cestovatel získával Petrof nejnovější technické vymoženosti a začleňoval je do svých vlastních návrhů, takže už roku 1875 používal plně kovový rám a repetiční mechaniku upravenou podle anglické klavírní mechaniky. Roku 1880 začal vyrábět pianina stejně jako klavíry a v době jeho smrti, roku 1915, prodal Petrof už 35 000 pian.
Antonínovi tři synové a tři vnuci vedli firmu úspěšně v průběhu dvou světových válek i hospodářské krize.
Roku 1948 byla firma znárodněna a roku 1965 se stala součástí Průmyslové a obchodní skupiny Československé hudební nástroje Musicexport, v jejímž rámci pokračovala v rozkvětu.
Byly postaveny nové továrny, nejdřív roku 1970 k zvýšení produkce pianin, pak roku 1989 další, k soustředění trhu klavírů. Roku 1990 dosáhla sériová čísla hranice 450 000.
Petrof v současné době vyrábí kolem 12 000 pianin 1750 klavírů ročně a zaměstnává 1000 lidí.

Technologie
Rezonanční deska je vyrobena výhradně z hustoletého rezonančního smrku z horských oblastí, rostoucího v nadmořské výšce okolo 1000 m.n.m.
Klávesnice je vyrobena ze smrkových plátů. Na klávesové obložení bílých a černých kláves je použit materiál Polyplex a u mistrovských nástrojů jsou černé půltóny z ebenového dřeva.
Litinový rám je odlitek ze šedé litiny, dodávaný tradičním výrobcem více než 130 let. Povrchová úprava se sestává z metalízy a akrilátového laku.
Kostra je sestavena z bukového, mahagonového a smrkového dřeva.
Strunový potah dodává firma Röslau.
Povrchová úprava se provádí pomocí polyesterových laků. Na rezonanční desku je použit polyuretanový lak.

Znaky výrobce
Piana Petrof jsou solidně stavěná a oceňovaná pro svůj zpěvný tón.
Piana toho výrobce najdete například v La Scale v Miláně, v Opeře v Sydney i ve Vatikánu.

Data a sériová čísla

·                  1900 - 13000

·                  1910 - 24000

·                  1920 - 33400

·                  1930 - 46500

·                  1940 - 58000

·                  1950 - 67280

·                  1960 - 87200

·                  1970 - 146900

·                  1980 - 330000

·                  1990 - 504500

·                  2000 - 570000

Malá zjímavost
Petrof byl prvním výrobcem v Rakousku-Uhersku, který ve svých pianech použil celokovový rám a repetiční mechaniku.

August Förster svou firmu založil roku 1859 a vytvářel revoluční systémy, například čtvrttónový klavír a elektrochord v době druhé světové války. Dnes jsou piana August Förster známá především svou nekompromisní péčí o detaily.

Historie firmy
Friedrich August Förster se narodil v Oberseifersdorfu v Německu roku 1829. Svou pracovní kariéru zahájil učením se na uměleckého truhláře a ve volném čase opravoval hudební nástroje. Protože tato jeho vášeň vzrůstala, odjel do Löbau, aby studoval výrobu pian u Heike a Karla Euleových. Roku 1854 složil zkoušky jako výrobce pian a o pět let později si zařídil svou první malou dílnu, kde vyrobil své první piano. Roku 1862 nechal postavit továrnu na předměstí Löbau, kde po mnoha pozdějších úpravách a změnách sídlí do dnes.
August Förster zemřel roku 1897 a firmu zanechal svému synovy Cäserovi, který však už umírá v roce 1915. Společnost se tak dostala do rukou jeho synů Gerharda a Manfreda - a jak je kupodivu typické v historii piana - každý ze synů měl odlišné představy o tom jak napomůže rozvoji firmy. V tomto případě byl Manfred byznysmen a Gerhard vynalézavý výrobce, který přišel s mnoha převratnými strukturami. Mezi léty 1924 a 1931 postavil několik čtvrttónových pian, přizpůsobených hudbě, kterou skládal Čech Alois Hába. Později postavil experimentální elektrické piano elektrochord podle návrhu patentovaného Oscarem Vierligem v roce 1933.

Dnes továrnu vlastní a řídí Wolfgang Förster se svou dcerou Annekatrin, která tvoří již 5. generaci klavírníků se jménem Förster. V současné době vyrábí firma August Förster, Löbau ročně přibližně 300 ks klavírů a pianin v nejvyšší možné kvalitě.

Technologie
Německé klavíry a pianina zn. August Förster, Löbau jsou kompletně vyráběné ručně dle osvědčených tradičních metod z více než 12000 jednotlivých dílků. Tisíce ručních úkonů, po celá desetiletí předávaných tradičních triků a fíglů v procesu trvající několik měsíců, dávají vzniknout mistrovskému nástroji absolutní světové extratřídy.
Díky zručnosti zkušených klavírníků nabízí firma August Förster nejen běžně vyráběné špičkové nástroje, ale i úpravené klavíry a pianina dle individuálního přání zákazníka.

Data a sériová čísla

·                  1873 - 900

·                  1880 - 1700

·                  1898 - 10000

·                  1904 - 15000

·                  1910 - 25000

·                  1924 - 50000

·                  1929 - 60000

·                  1937 - 73000

·                  1960 - 122500

·                  1970 - 140500

·                  1980 - 154000

·                  1990 - 160000

·                  2000 - 162600

Znaky výrobce
Charakteristický tón piana August Förster je teplý a lahodný, s robustními, rezonantními basy.
Harmonické linie, výběrový materiál a precizní ruční práce - to je Know-how špičkových klavírů a pianin zn. August Förster.
August Förster v současné době vyrábí šest modelů pianin vysokých od 116 cm do 125 cm a pět modelů klavírů dlouhých od 170 cm do 275 cm.

Reference
Klavíry a pianina zn. August Förster zdobí koncertní sály, konzervatoře a hubední školy doslova po celém světě. Namátkou jsou to např. prestižní All Russian academic association muzejnoj State Tretyakov Gallery v Moskvě (Rusko), State College of pop music and jazz artists - Moskva (Rusko), State Academic Opera and Ballet Theatre Yekaterinburg (Rusko), Semper Oper Dresden (Německo), Conservatory in Dresden, Rostock , Leipzig, Berlin, Weimar (vše Německo), Conservatory Paris (Francie), Conservatory Lille (Francie) a nově také reprezentativní koncertní Sál Antonína Dvořáka plzeňské konzervatoře v Plzni.

Malá zjímavost
Giacomo Puccini skládal většinu svých oper na pianech Augusta Förstera